Recenze na batolecí mléka ve stylu našemu Pepíčkovi nejvíc chutnalo toto a toto je na internetu požehnaně. Já chápu, že chuťové preference našich dětí jsou důležitým faktorem, ale ještě důležitější je trochu kriticky myslet a zamyslet se nad tím, co našim dětem dáváme den co den před spaním nebo hned po probuzení. Vy, kteří děti stále ještě kojíte, volíte tu nejlepší variantu, kterou vaše dítě může dostat. Jestli se k vám tato zpráva ještě nedostala, tak já ji tady pro jistotu zopakuji: Mateřské mléko je tím nejvhodnějším mlékem jak ve výživě novorozenců, tak i batolat. Někteří to štěstí na kojení neměli, jiní se rozhodli děti odstavit nebo naopak třeba jejich děti se „odstavily“ od prsa samy. Spoustu z nás prostě svede cesta k sušené mléčné výživě a já nejsem výjimkou. Pokud si ale spočítám náklady nebo celkovou spotřebu, nevyhnu se otázce, zda má umělé mléko přínos ve výživě mého dítěte a jestli cena opravdu odpovídá kvalitě. Pojďme se tedy podívat na batolecí mléčnou výživu (pro děti nad jeden rok) víc z blízka.

Jaké značky jsem porovnávala?

Porovnávala jsem složení deklarované na obalech nebo webových stránkách výrobce těchto produktů: Beba Optipro 4, Beba Comfort 3, Hipp Combiotik 3, Hami 12+, Babylove mléčná výživa, Nutrilon pronutra 3, Nutrilon Profutura, Sunar Complex, Sunar Premium.

Vše najdete v přiložené tabulce – Batolecí mléka

Kravské mléko jako základ

U všech produktů je základem kravské mléko. Zmiňuji to hned na začátek, protože mě samotnou překvapuje, kolik lidí si myslí, že ta prášková mléka s tím kravským nemají nic společného. To bychom se asi nedoplatili. Také tu panují mýty, že kravské mléko jako nápoj nemá co dělat ve výživě batolat. Takže překvápko, jestli používáte tyto produkty, tak vlastně servírujete vašemu prckovi mléko kravské, které je upravené tak, aby se co nejvíce podobalo tomu mateřskému. O kravském mléce se ale zmíním ještě víc na konci článku, teď se mrkněme na hlavní živiny.

Mléčný tuk nebo rostlinné oleje?

Začneme hned tím, proč vlastně tento článek vzniknul. Strašně mě dráždí reklama na Sunar. Ta se mi snad v rekordním počtu spouští na youtube. Když už jsem slyšela asi po milionkráté o té jejich supersložce – mléčném tuku, nedalo mi to se nepodívat na složení většiny batolecích mlék víc do detailu. Proč? Ta reklama mi přijde klamavá pro spotřebitele. Alespoň ve mně to vyvolává pocit, že Sunar konečně přišel s něčím, co ostatní nemají a že mléčný tuk tak definitivně nahrazuje rostlinný. Jak to tedy je?

Ano, ten mléčný tuk, respektive použití lipoproteinových membrán je za poslední dobu největší inovací, která se snaží opět o trochu více přiblížit mateřskému mléku. Každá kapka tuku je totiž obalena membránou (MFGM), která se chová jako bioaktivní složka mléka.  Stejně tak tomu je i v mateřském mléce. Přítomnost MFGM má pozitivní vliv na vývoj nervové soustavy nebo kognitivních funkcí. Technologie výroby jako je pasterizace a homogenizace tuto složku však narušují a tak opravdu většina dostupných produktů MFGM neobsahuje. Z porovnávaných výživ ho najdeme jen u produktů Sunaru nebo Nutrilonu Profutura. Na trhu tedy Sunar není jediným, ale jako unikum bych to stále pokládala.

Deklarovaný mléčný tuk je opět původem z kravského mléka a u Sunaru Premium tvoří 27 % z celkového tuku (U Nutrilonu Profutura není vypsané množství). Jak už asi tušíte, zbylé procento tvoří rostlinné oleje. Ano, všechny porovnávané produkty mají z valné části mléčný tuk nahrazen rostlinnými oleji. U všech produktů je najdete z jednoduchého důvodu. Mateřské mléko obsahuje významné  polynenasycené mastné kyseliny, které jsou důležité pro vývoj mozku dítěte. Kravské mléko jimi zrovna neoplývá, takže abychom se složením co nejvíce přiblížily hodnotám mateřského mléka, využívá se právě rostlinných olejů. Až na Babylove mléčnou výživu najdeme u všech produktů hodnoty jak omega 6 mastné kyseliny kyseliny linolové, tak i zástupce omega 3 mastných kyselin kyseliny alfa linoleové. Jako příjemný bonus vnímám ve složení i přítomnost dalších omega 3 mastných kyselin (EPA, DHA, AA) u produktů Nutrilonu, Beba Optima+ nebo Sunar. U Nutrilonu a Sunar přísun omega 3 mastných kyselin zajišťuje přidaný rybí tuk.

Bílkoviny a Sacharidy

Množství bílkovin se v jednotlivých produktech téměř neliší – většinou 1,5 g/100ml, což je hodnota odpovídající množství bílkovin v mateřském mléce. Výjimkou je pouze Sunar Premium, který má téměř dvojnásobné hodnoty. Oproti kravskému mléku obsahuje mateřské mléko méně bílkovin s převahou bílkovin syrovátky nad kaseinem (80:20 – v mléce kravském 20:80). Zmiňuji to jen pro upřesnění, proč je ve složení většiny mlék přidaná syrovátka z mléka nebo koncentrát syrovátkové bílkoviny.

Až na Hipp Combiotik, který udává pouhých 5 g/100ml, jsou opět hodnoty velice podobné kolem 8 g/100ml. Hlavní složku zde tvoří laktóza, u některých produktů najdeme uvedené i galaktooligosacharidy (GOS) a fruktooligsacharidy (FOS). Laktózu známe pod přezdívkou mléčný cukr a dodává mléku sladkou chuť. Co jsou ale ti další dva zač? Oligo cože? Na rozdíl od laktózy se jedná o cukry složených  až z 10 cukerných jednotek. Jsou odolné vůči trávení a přecházejí do tlustého střeva. Proto se označují jako prebiotioka – podporují růst žádoucích bakterií, které vytvářejí ve střevě kyselé prostředí a tím tak brání růstu nežádoucích bakterií. U oligosacharidů se dostáváme k problematice, proč je mateřské mléko tak unikátní. V mateřském mléce je jich zastoupeno přes 200 druhů a jejich účinek se nevztahuje pouze na střevní mikrobiotu. Oligosacharidy mateřského mléka stimulují imunitní systém a přispívají k rozvoji mozku.  Výrobci batolecí výživy se snaží držet krok s poznatky vědeckých výzkumů, a proto do svých produktů začali zařazovat alespoň galaktosacharidy, případně i fruktooligosacharidy.  Absolutním propadákem v porovnání je ale Babylove mléčná výživa a Beba Optipro 4. GOS ani FOS ve složení vůbec nemají. Navíc jsou chudé i na vlákninu. Bebu Optipro 4 může ale v rámci „zdraví střev“ zachránit alespoň přítomnost probiotik.

Pro imunitu to nejlepší

Pokud na svých stránkách výrobci vychvalují své produkty jako ty, které zajistí správnou funkci imunitního systému, většinou se odvolávají na obsah vitaminů A, D a C. V tomto ohledu vychází nejhůř složení výživy Hipp Combiotik a naopak nadupanými jsou mléčné výživy Hami 12+ nebo produkty Nutrilonu. S imunitou souvisí i výše zmíněné prebiotika (nestravitelné složky potravy), ale také probiotika (živé organismy). Nepochybný vliv probatik je na funkci střevní bariéry a kolonizaci střevní sliznice patogeny. To, že v mateřském mléce jsou přítomné různé druhy bakterií je už dlouho známý fakt. Právě pro popsané probiotické vlastnosti se jak u kojenecké, tak i batolecí výživy začalo využívat zejména laktobacilů a bifidobakterí. V porovnávaných produktech probiotika najdeme pouze u produktů Beba a Hipp Combiotik.

Nežádoucí látky

O přítomnosti nežádoucích látek v batolecí výživě se na etiketách produktů určitě nic nedočtete. Všechny produkty by měly být zdravotně nezávadné a případné kontaminanty z výroby by měly být pod legislativní limity. Není divu, že jsem celá nadržená kupovala číslo dTestu (10/2017), který testoval množství nežádoucích chemických sloučenin (monochlorpropandiolů) vznikajících při výrobě a zpracování. Dva výrobky v testu propadly a celková prezentace výsledků v časopise vyvolala řadu dotazů mezi spotřebiteli.  Zjištěné množství u těchto dvou výrobků totiž překročilo tolerované množství pro denní příjem stanovené Evropským úřadem pro bezpečnost. Jak už ale Společnost pro výživu komentuje, kdyby se ty samé výsledky porovnávaly s hodnotami stanovenými jinými autoritami (FAO nebo WHO), žádný z výrobků by nepropadl, protože tyto organizace stejnou metodologií stanovili tolerované množství pro denní příjem 5x vyšší. To už ale časopis dTest nezmiňuje. Tolerované množství pro denní příjem také není to samé jako legislativní limit, jehož požadavkům všechny produkty vyhověly. Nehledala bych tedy v těchto výsledcích senzaci, pokud všechny produkty splňují legislativní limity.

Nakonec ještě také musím upozornit, že se batolecí (ani kojenecká) výživa nepřevařuje. Některé maminky to dělají v dobrém úmyslu zbavit se „kontaminace“. Jediným výsledkem, kterého tak dosáhnou, je znehodnocení mléka a jejich mikronutrientů.

Vítězem se stává?

Teď se asi dostáváme k té nejdůležitější otázce. Snažila jsem se vám tady popsat složení jednotlivých produktů, ale když to vezmeme suma sumárum, jaká batolecí výživa je nejlepší? Nejdřív jsem vám chtěla napsat, jaký produkt je nejlepší v porovnání cen a složení. Pak jsem chtěla doporučit tu výživu, která by vyhovovala nejvíc dětem „špatným jedlíkům“. Pravda ale je, že jsem v obou případech narazila na stejný produkt. Z mé strany je vítězem Hami 12+. Hami 12+ společně se Sunarem Komplex má druhou nejnižší cenu a podle mého názoru oba dva za tu cenu i suprové složení.  Sunar Komplex se možná pyšní přítomností mléčného tuku nebo přídavkem rybího oleje, Hami 12+ má zas vždy o něco vyšší obsah vitaminů, minerálních látek a neměla bych zapomenout na vyšší množství vlákniny nebo přítomnost jak GOS, tak FOS.  Jestliže máte doma dobrého jedlíka a vy sama se snažíte dítěti poskytovat vhodnou a pestrou stravu, pak jsou vyšší investice do batolecích mlék zbytečné. U obou produktů v tomto případě nešlápnete vedle. Dnes a denně se ale setkávám s příběhy, kdy dvouleté děti odmítají jídlo. Jejich strava je velmi jednotvárná (tvoří ji především sušenky a slazené jogurty), ovoce a zelenina téměř nepřítomna. Jediné, co do dětí s jistotou teče, je právě to „mlíko“.  Tady bych opět volila Hami 12+, případně pokud vám nevadí vyšší cena, tak produkty Nutrilonu.

Z druhého soudku je pro mě trochu propadákem nejlevnější produkt Babylove mléčná výživa a jeho skromné složení. Údaje o polynenasycených mastných kyselinách tu nenajdeme, hodnoty minerálních látek chybí úplně. Za málo peněz si tedy kupujete málo muziky.

A co kravské mléko?

Většina zemí doporučuje zavádět kravské mléko do jídelníčku od jednoho roku. Severské země jako Kanada, Švédsko nebo Dánsko tu hranici posouvají trochu níž a shodují se už na 10 měsících.  Hned v několika článcích, DTestu nevyjímaje, se můžeme dočíst, že batolecí mléčné formule po prvním roce života jsou doporučenou, nikoliv nutnou součástí jídelníčku dítěte a lze je nahradit pasterovaným mlékem kravským. (Já jsem nikde takové oficiální doporučení nenašla, takže kdyžtak mi kdokoli hoďte odkaz do komentářů, odkud se to bere). Nezapomínejme ale i na doporučení  WHO a kojení, které doporučuje pokračovat v kojení s postupně zaváděným příkrmem do 2 roků věku dítěte i déle. Jak tomu všemu rozumět?

Pokud maminka kojí, tak je to super. Když to ale nejde, zpočátku (stále mluvíme o období po prvním roce) bych stejně raději sáhla po batolecí výživě. S přechodem výlučně na kravské mléko bych se obávala nedostatečného příjmu železa nebo vitaminu D.  S pestrou stravou a dobrým jedlíkem bych se už nebála nahradit formule kravským mlékem v druhém roce života. Volte mléko plnotučné,  v zimních měsících to, které je obohacené o vitamin D a pohlídejte si i dostatečný příjem železa. Tam, kde je opožděná komplementární výživa a kde to zkrátka drhne jak v příjímání masa nebo zeleniny, bych sáhla po mléčných formulích bez váhání.

Tak! A je to! Běžně používanou batolecí výživu máme shrnutou a vítěze vyhlášeného. Jestli byl pro vás tento článek alespoň trochu přínosný, tak ho s chutí šiřte dál. Nic mi neudělá větší radost, než když to bude mít přínos i pro ostatní.

Vaše Eliška