Seceda, místo proslulé ve světě fotografie. Je to nenápadný kopec, takový předskokan už o něco nápadnějších vysokých štítů Geisler Gruppe se zelenými stráněmi z jedné strany a kolmými stěnami skal z druhé. Strašně dlouho jsem si přála Secedu navštívit. Nebo se to aspoň zdá jako věčnost, každopádně je to asi 3 roky, co na mě na Instagramu vyskočila ta klasická fotka Secedy a já hned chtěla tenhle kousek Dolomit taky prozkoumat. Tento rok se mi to vyplnilo.
Fotografická mise to nebyla nejúspěšnější, protože skloubit spánkové pochody Matyáška, zdravotní komplikace v podobě pomalu trouchnivějících kolen většiny posádky a zapasovat i časy lanovek, tohle dát dohromady prostě nešlo. Secedu jsme tedy neviděli v nejlepším světle, ale zato jsme si tu užili naprosto parádní rodinný výlet. Hned jak vylezete z lanovky, vykouknou na vás hory všude kolem a jedno parádní dětské hřiště. Na vršku Secedy je pak zajímavá instalace popisující hory okolo, světová města a jejich vzdálenost, však víte, co myslím. I tady se děti vyřádí, ale pozor, ty srázy dolů jsou fakt brutální. My jsme měli Matyho radši bezpečně v krosničce nebo v bezpečné vzdálenosti od srázů.
Jak se dostat nahoru
Z městečka St. Ulrich/ Ortisei se pohodlně vyvezete až pod vrchol Secedy (2519 m). Právě odtud znáte pohled na rozeklané štíty přilehlých štítů Geisler Gruppe vypínajících se do výše tří tisíc metrů. Za zpáteční pas dáte 30 euro, pokud vám alespoň trochu kolena slouží, doporučuju jít jednu cestu (my jsme šli tu zpáteční) do St. Christiny Valgardeny kolem Regensburger Hütte.
Nahoru se můžete vyvézt i ze St. Christiny, cenově vás ale dva vleky přijdou na podobnou cenu. Lanovky na sebe nenavazují, nějaký ten metřík budete muset popojít. Já bych tuto variantu ale nevolila. Buď bych to šla ze St. Christiny pěšky (připravte se na pěknou štreku, která je jen a jen do kopce), to pak máte ty výhledy ze Secedy za odměnu, nebo bych zvolila stejnou variantu, jako jsme šli my, tedy z Ortisei lanovkou a pak pěkně dolů pěšky.
Jak se dostat dolu
Kousek po hřebeni vede krásná cesta 2b. Ta vás zavede podél hřebenů hlouběji pod štíty. Cestu lemují popadané balvany, dřevěné chatrče, někdy zas potkáte pasoucí se krávy nebo koně. Cesta velice pozvolna klesá, Maty neměl problémy si na ní davat slalom mezi šutry. Dolů k chatě Regensburger Hütte to je už mnohem prudší, tady jsme radši na pár úseků nahodily nosítko. Na chatě jsme si dali oběd a pokračovali dál do St. Christiny. Zbytek cesty už byl jen sešup, takže hůlky jsou na bolavá kolena nutnost. Jde s po široké cestě, částečně přes sjezdovku. My to tu měli i s voňavým bonusem, čerstvě položeným hnojem přes třetinu sjezdovky. Horší než tátovy ponožky po týdenním chození, co si budeme povídat 😀
Celý výlet jsme zvládli za nějakých 6 hodin s velmi častými pauzami, lážoplážo tempem a obědem na chatě. Vyráželi jsme lanovkou v 8:30 (parkování u lanovky za max 8 euro) a ze St. Christiny jsme jeli něco po 15 hodině (autobusem za 1,5 euro).
Toď vše, taková je tedy Seceda. Nádherná!
Vaše Ell