Jednou se procházím po Petřínských sadech v triku a zpocená až za ušima, podruhé jsem zakuklená v bundě a šále mezi rozkvetlými stromy u vyhlídky Mužský. Aprílové počasí nám tak jasně sděluje Sorry jako, ale teplých dnů bylo pro toto jaro už asi dost. Já ale říkám, že těch rozkvetlých stromů si chci užít. Ať mrzne nebo ne. Tak se na pár rozkvetlých fotografií podívejte se mnou.
Ještě pře Velikonoci jsem navštívila Petřínské sady, moje naprosto nejoblíbenější místo v Praze. Ten pohled na Malou stranu, když se blížíte ke Strahovskému klášteru, je prosté blaho pro oči. V tu dobu letní teploty, modrá obloha a i tentokrát hodný Matyášek vytvořili naprosto perfektní konstelaci na pohodový den. Dokonce ani nefunkční lanová dráha nás neodradila. Ufuněná jsem vytlačila kočár do půli kopce, roztáhla deku a pohoda mohla začít. Trošku nás teda ze začátku znepokojoval jeden deviant v křoví, co se tam s kalhoty na půl žerdi snažil zkrotit svoje náčiní a vůbec se neznepokojoval okolím. No, naštěstí za chvíli zmizel a my si tak bezstarostně mohli rozvalit naše šunky na dece.
Minulý víkend byl ale naprosto jiný. Teploty kolem nuly. Rukavice s šálou v plném využití. Celý týden jsem nám plánovala výjezd do sadů k vyhlídce Mužský v Českém ráji, ale to počasí nám prostě nepřálo. Když jsme už konečně vyrazili, bylo to vstříc černým bouřkovým mrakům. Sem tam se vytvořilo okno se sluníčkem, takže nezbývalo než doufat, že nás bude provázet zrovna to sluníčko. A taky že jo, když teda pominu pětiminutovou smršť krup, tak bylo pěkně, zima, ale pěkně. Maty spal, my jsme se pěkně prošli, prostě to vyšlo.
Jak se říká, že nikdy není špatného počasí, jen se člověk musí umět oblíknout a hlavně vyrazit!
