Tahle barva vás jen tak nudit nepřestane. Nejlepší je si s sebou vzít kempovací židličku (pokud chcete být jó trendy tak houpací síť), pěkně si ji rozložit pod nějakým smrkem, z batohu ještě vytáhnout popcorn a užívat si tuhle 3D podívanou v paláci kanadských Rockies. Řetězce mají v Kanadě na každém rohu. Také je to naprostý magnet liků pro instagram. Někdy mě až překvapuje kolik fotografií Moraine lake je přepostnuto, ale těch jezer, které stojí navštívit je hned několik. Kam se tedy vydat na úspěšnou instagramovou misi?

Začneme pěkně od severu a to hned ikonickým a veleznámým jezerem Peyto. Peyto lake neproslavila pouze krásná barva sytě modré hladiny, avšak jeho tvar, který připomíná medvěda. Díky tomu je jezero velice fotogenické za jakéhokoliv ročního období i přes sněhovou přikrývku. Od parkoviště je to k vyhlídce Bow summit pár metrů, takže se připravte na zástupy lidí. Každý, kdo tudy projíždí chce pořídit alespoň jednu fotku a ono není divu. Já bych se zde zastavila znovu.

Ať už se od Peyto lake vydáte na sever nebo na jih, čekají na vás další krasavci poblíž. My jsme rozžhavili vařič a udělali si obědový dýchánek u Waterfowl lake.  Už jen chybělo do té vody skočit a trochu si zaplavat. Teplota vody by mě ovšem obdarovala infarktem, takže nezbývalo než jen smočit nohy bezpečně jen po kotníky.

Připadal vám prostor u Peyto lake trochu stísněn turisty? Poté, co navštívíte Moraine lake, už tak soudit nebudete. V sezóně tady nastává i problém s parkováním. Pokud nepřijedete včas, nezbyde vám nic jiného než auto zalomit někde na okraji silnice do kalutu. Uprchnout davům se vám povede vydáním se na nějakou z turistických tras. My jsme vybrali tu k jezeru Consolation a po pravdě, příště už bych tuhle trasu znovu nevolila. Mnohem krásnější výhledy se nabízí směrem k Pinnacle Mountain, na to nám ale bohužel nezbyl čas, takže někdy příště 🙂

Kdo neslyšel o jezeru Louise, jako by nebyl. Z Vancouveru se k tomuto jezeru dokonce pořádali výlety. Přes celou noc se plahočíte autobusem k tomuto jezeru, kde strávíte den a pak se zas vracíte zpět. Podle mě je škoda kodrcat se takovou dálku jen kvůli tomuto jezeru, když je kolem toho tolik co obdivovat. Každopádně jezero Louise patří mezi Must-See. My jsme se vydali na vyhlídku Big Beehive nad jezerem. A vzhledem k tomu, že jsme vycházeli velice pozdě, tak akorát, abychom stihli západ slunce, spíš jsme míjeli turisty vracející se zpět. Převýšení v pohodě, pěkně vyšlapaná cestička skoro až nahoru, suma sumárum, zvládly to i manekýnky v žabkách (teď je jen otázkou, zda to nedotáhly jen k hospodě těsně pod vrcholem nebo se opravdu vyškrábaly až na vršek). Je to tak frekventovaná oblast, že jsme se při cestě nahoru vůbec nebála medvědů. Když jsme se ale vraceli za tmy a bez jakéhokoli živáčka kolem zpět k autu, ten strach se s každým lupnutím větve vracel sakra rychle.

Nakonec tu máme ještě dva krasavce. Jezero O’Hara jsem vám už stihla popsat a opět musím říct, že sem bych se vracela klidně každé léto. Kam se ale zaručeně musíme vrátit je jezero Emerald. Na plánovaný hike kolem už nám nezbyly síly. Pohled od břehu jezera byl naprosto perfektní a tak si jsem jistá, že pohled ze shora zaručeně nezklame. My jsme zde dali rychlé focení při západu slunce a pak už jen zakempovali hrozně nenápadně na hulváta rovnou na parkovišti.

Tak a je to. Neznámější jezera kanadských Rockies už znáte, ale věřte, těch krásných jezer je tu tolik, že by bylo hřích navštívit jen ty nejprofláklejší. Tak honem najít levnou letenku a vyrazit. Jo a kdybyste měli místo v kufru, přibalte mě s sebou. Té Kanady jsem se ještě dostatečně nenabažila!

Vaše Ell