Kolej, univerzita, kolej, univerzita, kolej, univerzita… ale támhle vzadu, to je snad jediná výjimka, dvě koleje vedle sebe. Tak takový je Cambridge ve zkratce.  Univerzitní městečko, které dýchá historií, studentským životem a velice příjemnou atmosférou se stalo hlavním cílem pro mé nedělní výletování. Od Cambridge jsem očekávala takový ten anglický standart. Cihlové domečky, barevné dveře, úzké uličky, sem tam nějaká katedrála nebo kostel, to vše společně s rušnými hospůdkami a kavárnami nahuštěno do malé centra.  Moje představa samozřejmě nebyla daleko od reality, přesně takhle vypadá podle mě každé druhé město v Anglii. I tak jsem ale byla Cambridge překvapena a naprosto mě okouzlil.

Krásné počasí zaručuje částečný úspěch mise, takže jsem tento výlet odkládala tak dlouho, dokud jsem si nebyla jistá, že nepromoknu a neumrznu. Počasí jsem nakonec vychytala tak dokonalé, že jsem se z toho chytla úpal a úžeh dohromady. To je tak, když jste nenasytní jak já, které nestačilo polojasno a 21°C v sobotu, ale radši všechny plány přesunula a vyrazila v neděli za naprosto jasné oblohy a 23°C (pro mě ale pocitově asi 50). Co však bylo mimo plán, byla nedělní výluka vlaku. Místo klimatizovaného kupé a hodinky a půl do Cambridge jsem se kodrcala upocená autobusem necelé tři hodiny. No,sečteno podtrženo,na cestách jsem strávila víc času než ve městě :D.

Z nádraží do hlavního turistického centra je to opravdu kousek. I když procházíte kolem rušných ulic, určitě je  čím se kochat. Já bych tu fotila každý kvetoucí strom. S barevnými anebo naopak světlými fasádami domů to vypadalo naprosto parádně, skoro jak někde u přístavního městečka.  Na každém rohu něco kvetlo a já jsem jen děkovala svému tělu, že nemusím po každém kroku tasit kapesníky, kapky do očí a arzenál zyrteku. Místo toho jsem mohla tasit foťák.

Ještě než jsem měla možnost se vůbec dostat k prvním památkám, ozval se hladovějící žaludek a chuť na pizzu. Jednu jsem si nechala zabalit a vyrazila do parku u řeky Cam. Teda alespoň na mapě to vypadalo jako park. No, z parku se ale vyklubala louka s kravami. To bych tak nějak přežila, ale najít stín a místo k sezení už bylo horší. Pár stromů házející stín by se tu i našlo, bohužel to bylo i často vyhledávaným místem těchto přežvýkavců a nebylo jediného centimetru, kde byste si nesedli do buď zaschlého nebo pěkně čerstvého lejna. S pizzou jsem tedy putovala dál a když už to vypadalo, že se mnou obejde celé město, našel se příjemný parčík nedaleko Queens‘ College. Tady jsem si připadala jak na vodáckém výletě. Řeka byla plná loděk a pod jedním ze splavů dovádělo hned několik kajakářů. Svézt se na jedné z pramic je jednou z hlavních atrakcí. Na těchto pramicích se ovšem nevesluje, ale pěkně odpichuje jak gondoliér v Benátkách (vůbec netuším, jak se tomu odpichování  říká). Když si vezmu tu přírodu a krávy kolem, plus to odpichování, je to jak sjíždět Sázavu na benátský způsob. Ale vypadalo to kouzelně.

Dalším cílem bylo se proplétat uličkami centra, snažit se neminout  Kings‘ Collage a pak zamířit do dalšího parku opět u břehů řeky Cam. Všechno klaplo jak mělo a já se vynořila přímo před davem lidí u Kings‘ Collage, jedné z nejkrásnějších budov s přilehlou gotickou kaplí a dokonale zastřiženým trávníkem. Univerzity si zde ale žijí svým životem. Do většiny budov a areálů nemají turisté přístup. A to se mi na tom vlastně líbilo, takové to tajemství okolo nich. Přes hlavní brány a plot jsem nakukovala do krásných dvorů, kde posedávali studenti a člověk si jen představoval, jaké by to bylo, studovat v takových prostorách na jedné z nejprestižnějších univerzit.

Od mého příjezdu neuběhly ani dvě hodiny a já už byla naprosto uvařená (přes břicho mi není většina oblečení, takže jsem se nasoukala do těhotenských kalhot a   dobrovolně se v nich pekla celý den). Byl tedy čas na zmrzlinu a další odpočinek v parku. Cestou jsem míjela hned několik kostelů a jedna věc vás trkne do očí pokaždé, když míjíte takové místo. Kolem kostelů a jejich miniparčíků jsou ploty, které jsou celé obloženy plakáty. Já vím, že se nějak musí na nadcházející akce upozornit, ale tohle byl minimálně program na celý rok a celou Anglii k tomu. To, jak je normálně zásah do veřejného prostoru v ulicích šetrný a reklam, letáků a poutačů zde najdete pomálu, tak na těchto prostorách se naprosto vyřádili.

Po zmrzce a leháru v parku jsem se pomalým tempem  přibližovala zpět k nádraží a unavená, vysluněná a vyprahlá mířila domů. Tak nakonec to zas tak stručný nebylo.

Navštívili jste také Cambridge? Určitě mi napiště, jak se vám zde líbilo J

Vaše Ell