Tak tolik lidí v ulicích jsem ještě nezažila. Teda zažila, když jsme třeba odcházeli z koncertu nebo z ohňostrojů, ale za denního světla mimo nějaké oslavy, to fakt ne. A určitě to bude jedna z věcí, která mě bude odrazovat se znovu v Londýně vydat od Westminsteru k Piccadilly Circus a chraň bůh k Oxford street. Jak tedy vypadal náš poslední den v Londýně, kdy byly v plánu hlavní památky jako Big Ben, Backinghamský palác a již zmíněné nakupovací zóny?
Jak už všichni určitě víte, Big Ben je ve skutečnosti jméno hlavního zvonu hodinové věže, ale hovorově se tak označuje celá věž. Já jsem si tu zavzpomínala na náš třídní výlet do Irska, kdy jsme měli i krátkou zastávku v Londýně. Tady jsme měli možnost prohlídnout si budovu parlamentu i zevnitř. Všude kolem panují nejpřísnější bezpečnostní opatření a tak si asi dokážete představit, jaký rozruch vyvolal nůž (a že nebyl malý) a pepřák dvou slečen z naší skupiny, se kterým se snažily dostat dovnitř parlamentu. Takové dvě nezbytné věci na třídní výlet, že?
Big Ben a celá budova Westminsterského paláce je jedinečná a není divu, že patří k poznávacím znakům Londýna. Je tedy naprosto jasné, že cílem mé fotografické mise byl Big Ben po setmění na dlouhou expozici. Sice mě to stálo prošoupaný kolena od plazení se po chodníku, ale s výsledkem jsem naprosto spokojená! Fotili jsme nejen z mostu, ale i z druhé strany břehu. Tam na lavičce pod stromy byl krásný klid.
I když se může zdát, že si užíváme pauzičky v klidných prostředí mimo turistický ruch, hezky nám bylo i v St James parku. Protože je hlavní cesta k Backinghamskému paláci, praská to tu ve švech. Každý druhý turista tu krmí a rozplývá se nad každou kachnou a holubem, neustále zastavuje, aby vyfotil veverku a tím se vytváří taková menší zácpička. Nejdřív trochu žbreptám, že tímto tempem se nikam nedostaneme, ale za chvilku už mám teleobjektiv v ruce a fotím stejně jako ostatní veverky kolem. Ty jejich výrazy a pózování mi připomněli, jak strašně jsem si užívala focení svišťů v Kanadě nebo tučňáků a tuleňů na Zélandu. Je to strašná zábava.
V St James parku jsme si také krátili chvíle než se Londýn setměl a my vyrazili na noční focení. Na trávě bylo několik desítek skládacích lehátka, což bylo po celodenním chození naprostou spásou pro naše nohy. Radovali jsme se jen chvilku, dokud jsme nezjistili, že jsou židle placený a kolem pobíhá pán v reflexní vestě, co se snaží z lidí dostat za sezení peníze. A tak jsme si v lehátkách užívali dokud byl dostatečně daleko a pak hold rozprostřeli naše bundy o kousek vedle a sledovali s pobavením, kdo se po jeho příchodu zvedne a odejde nebo zaplatí. Kdyby to mělo v režii město a poskytovalo by to zadarmo, pak by to bylo naprosto super. Tak krásně se tam sedělo!
Super věcí jsou také wifi budky. Ty byly naprostou samozřejmostí na Novém Zélandu a tak jsem ráda, že se už wifi zdarma nachází v ulicích i v Evropě. Já jsem takhle narychlo hledala restaurace, kam zajít na oběd v okolí.
No a teď přichází ta část, kdy jsem Matěje vytáhla přes Trafalgar k Oxford street. No jo, Eliška si chtěla nakoupit zimní oblečení a jak blbec vyrazila do tý nejprofláknutěší ulice. Po tom, co jsem prošla pár obchodů a sotva se mezi regály otočila, jsme to vzdali, radši zašli na kebab a bočními uličkami se vrátili zpět.
No a to by bylo z Londýna konečně vše! Ale nebojte, plánuju se sem vrátit těsně před Vánocemi, kdy se budu na svátky vracet do ČR. Tak snad bude přát počasí a budu se zde moci pochlubit i vánočně vyzdobeným Londýnem.
Vaše Ell
