Pokud dítě kojíte, nemusíte řešit plánovaní jídla, vaření a jídelníček. Mlíko máte vždy u sebe, se správnou teplotou, bez jakýchkoli výdajů. Že vám dítě nikam neuteče a vydrží se jen tak povalovat na dece dobrou hodinu, tak to je velký bonus navrch. S prvními příkrmy to ale začne a nakonec je jedno, jestli cestujete s kojencem, který už pěkně papká příkrmy nebo s batoletem na dětské stravě. Tak i tak se vám v hlavě při každém balení budou opakovat ty stejné otázky. Co bude jíst? Kde to všechno nakoupíme? No a kde to jídlo ohřejeme? Kde koho to může vystrašit, což by byla škoda. Proto bych vám tu dneska ráda ukázala, že to není žádná věda.
Co budeme jíst?
Ty časy, kdy jsem malého uchlácholila mlíkem a měla vyhráno, mám už za sebou. V 11. měsíci Maty přestal mít zájem a tak jsme plynule přešli na plnou penzi. Od prvního roku Matymu nevařím zvlášť a už mu nedávám žádné kupované příkrmy. Z mého pohledu k tomu není důvod. Jídla tolik nesolím, což mě ani Matějovi nevadí. Zbytek rodiny si to pak dochutí na talíři. K večeři nejíme párky, nesnídáme smaženky a neobědváme hranolky. Snažíme se jíst pestře. Stejně tomu tak je i na cestách, a pokud jakože jo máme hold ty párky k večeři v rámci rychlého ohřevu při kempování, vždy mám v záloze něco pro Matyho (třeba jídlo z druhého dne).
Ať už máte doma jedlíka sebelepšího, cestování podle mě není vhodné pro experimentování a zavádění nových potravin. Vsaďte na osvědčené a vaše dítě bude spokojené. Maty ode mě rád všechno ochutnává a já ho taky ráda nechám. Sám má ale jako hlavní jídlo něco, na co je zvyklý, co sní bez problému. Takže co bych doporučila jíst na dovolené? Nejlépe to, co jí běžně doma, v dobu na kterou je zvyklý (dodržením podobného režimu eliminujete jakékoli výkyvy nálad kvůli hladu nebo také odmítání a vzdorování). Také ne v každé zemi je vhodné se spoléhat na místní kuchyni, která může být pro děti moc kořeněná a pálivá. Je dobré tedy vymyslet alternativy, když vy budete zrovna koštovat místní vypalovače trávicího traktu.
Obědy na cestách
Na cestách využívám různé možnosti stravování. Vždy záleží na konkrétním plánu, jestli zůstáváme na jednom místě, jestli se jedná o den s přesunem nebo jestli zkrátka nemám možnost vařit. Osobně dávám přednost se na čas oběda vrátit zpět na apartmán, který je s kuchyní. Možná si říkáte, co je to za dovolenou, když na ni ženská musí vařit. Pro nás je to ale cesta, jak ušetřit a zároveň i máme možnost připravit pokrmy, které chutnají nejen nám (Matěj je hrozně vybíravý), ale i malému. Maty si rovnou po obědě schrupne, my případně taky a odpoledne můžeme plni sil prozkoumávat okolí dál. V dny, kdy máme naplánované přejezdy, se na oběd zastavujeme v restauraci. Objednáváme si buď něco, co je vhodné i pro malého nebo mám vždy v zásobě jídlo na ohřátí. Většinou je to porce z druhého dne a kdo nevaří, může určitě vytasit i skleničku.
Tip na objednání v restauraci: Děti milují těstoviny, takže ty jsou většinou jasná volba. Pokud máte strach, aby pokrm nebyl příliš slaný díky parmazánu, požádejte obsluhu, aby vám ho přinesl zvlášť na talířku. Obdobně řeším i rizoto. V Čechách často vybírám rybu s pyré.
Skleničky a ohřívání
Skleničky s příkrmy jsem celkem hojně využila ve Francii, Albánii nebo při trekování v horách ještě než Maty oslavil rok. Pokud cestujete nalehko jen s příručním zavazadlem, nebojte se, že byste ve větších městech a supermarketech příkrmy nesehnali. S ohřevem byste v evropských zemích taky neměli mít problém. Jak se jedná o dítě, příkrm vám ohřejí a vodu mile rádi převaří klidně i na benzince. V Julských Alpách jsme několikrát chodili v horách celý den, bez možnosti zastavit se někde na chatě. Maty se s tím nepáral a skleničku zblafnul bez problému i studenou. Vsadila jsem ale na oblíbenou kombinaci těstovin s boloňskou. Už několik maminek mi potvrdilo, že s osvědčenou skleničkou neměly problém ani za studena. Pokud tedy nemáte jídlo kde ohřát, není to konec světa. Když má dítě hlad, zkousne to.
Termosky na jídlo
Pokud máte pochyby a nechcete riskovat, že vaše dítě bude u studeného jídla frflat, popřemýšlejte o termosce na jídlo. Postupem času jsem si ji pořídila i já a nedám na ni dopustit. S termoskou je to opravdu jednoduché. Ráno jídlo ohřejete, šoupnete do termosky a k obědu se může servírovat ještě teplé. V letních měsících do ni naopak můžete dát vychlazené ovoce a někde na pláži se s ním krásně osvěžit. Na rozdíl od skleniček to váhově není horší, jen prostorově vám to už zabere polovinu kabelky.
My jsme termosku sehnali na stránkách feedo.cz
Svačinky na cesty
Snad mi dáte zapravdu, že se nikomu z nás nechce před výstupem z letadla, vlaku nebo prostě jen auta drhnout sedačka od jahodové přesnídávky, odlepovat lízátka z potahů nebo vysbírávat zrníčka rýže z podlahy vlakového kupéčka. Pokud jde o svačinky na cesty, volte cokoli, co nenadělá víc neplechy než užitku. Vybírejte nejraději něco, co nelepí, nedrobí a není až moc tekuté konzistence.
Maty rád okusuje mrkev nebo okurku (tu ale v poslední době hodně plive, takže jsme ji na nějaký čas omezili), vhodná je i paprika. Z ovoce krájím jablíčka na takové ty půlměsíčky, které pak může zakusovat sám. Super jsou i kuličky hroznového vína, které mám umyté a připravené v krabičce, až se vyspí. Před spánkem mu víno ale nedávám, protože je sladké = nepotřebný příval energie před spánkem.
Tip: Pokud chcete, aby dítě spalo, nenadopujte ho sladkym ovocem nebo ještě hůř sladkostmi. Děti jsou pak plné energie a jen tak vám neusnou.
Zároveň je dobrou pojistkou kus pečiva. Vždy vybírám to, které nejméně drobí. Třeba takové čerstvé křupavé bagety jsou mistry v drobení. Většinou sáhnu po celozrnné housce, dříve i po rýžovém chlebíčku. Ty se skvěle drží a nedělají nepořádek, teda pokud je dítě s oblibou nedrolí a neplive všude kolem, že Maty? Super jsou i křupky. Tady se připravte na to, že pokud vaše dítě nemá ještě pořádně narostlé přední zoubky, bude upatlané úplně všude.
Tip: Nám teď strašně vyhovují kukuřičné karobové kuličky. Ty mimochodem chutnají i mě 😀 Maty vždycky šoupne jednu celou rovnou do pusy a není co řešit. Pozor ale – s rostoucími teplotami a příchodem léta ten karob víc maže. V zimě to tedy byla super zobačka, teď už ho musím hlídat, aby nevypadal jak čert
I když už Matyho nechávám jíst samotného, v dopravních prostředcích na to není prostor. Po jeho sólíčku s jídlem se totiž musí volat úklidová četa. V jakémkoli prostředku ho prozatím raději krmím já.
Co mám vždycky s sebou? Kapsičky a kaše!
Vždycky vozím ovesné vločky a ovocné kapsičky. Je to taková naše malá pojistka pro neplánované krizovky. Můžete třeba zůstat trčet na letišti, ve vlaku nebo se zdržet na výletě o nějakou tu hodinku navíc. Prostě nikdy nevíte, kdy se vám bude přesnídávka nebo vločky hodit. Kapsičky jsou naprosto super, nezaberou tolik místa a děti se s nimi obslouží (skoro) sami. Ovesné vločky mám s sebou odsypané v krabičce, většinou tak na dvě porce. Maty už od začátku kaše miluje. Je zvyklý dávat si je jako dopolední svačinku, takže si vždy najdou naše místo i na cestách. Při krizovce by tak stačilo si říct o horkou vodu a jídlo bych měla hotové natotata. Zatím jsem je ale vždy využila klasicky k svačině na hotelu, kdy uvařím rovnou dvě porce, jednu zbaští hned a druhou uložím do ledničky na druhý den. I kdybych neměla udělanou kaši kde ohřát, přihodím mu tam třeba kousky ovoce a zbaští to jedna báseň i studené. Pokud jste zvyklí na ochucené, tak přibalte zkrátka nějakou instantní, jako nouzovka to poslouží suprově.
Jídlo a exotika
S jídlem především v exotičtějších krajích se pojí hned několik onemocnění a nepříjemností. Jak se jim vyhnout a dá se jim vůbec vyhnout? U malých dětí to není vůbec jednoduché. Každou chvíli strkají něco do pusy. Oči musíte mít neustále na šťopkách. Aby Maty nestrkal věci do pusy, dám mu prostě do ruky klacek nebo lopatku. Většinou se pak v zemi jenom šťourá, ale věci dál neuchopuje. Kdybych měla v nějakém prostředí jó strach, dala bych mu asi dudlík. Ten mu tu pusu prostě zacpe, ale naštěstí k takové situaci ještě nedošlo. Rizika nákazy pak dál eliminuju zvýšenými hygienickými opatřeními. Všechno jídlo, které se přímo konzumuje, myju balenou vodou. Malému bych nikdy nedala kohoutkovou vodu. Tu v případu nouze převařím. Dokonce i zuby si raději čistím balenou vodou. Možná je to přehnané, ale radši si zaplatím víc za jednu lahev než pak celý týden prosedět na záchodě. Ani já se v takových zemí nepouštím do experimentování. Je to prostě jedna z věcí, která mě neláká. Jíst na tržnici, kde může být hygiena diskutabilní, pro mě prstě není. Teď, když mám Matyho a obzvlášť pokud bude jíst se mnou, vybírám restaurace pečlivě a i takovým těm pajzlíkům, kam jsem se dřív nebála zajít, abych ušetřila, tak i těm se v současnosti vyhýbám.
Tip: Před cestou si vygooglete danou destinaci či město, kde plánujete zajít na oběd. Určitě najdete tipy travelblogerů, kam zajít do dobré restarace nebo za „bezpečnými“ místními pochoutkami.
Jak vypadá moje výbava na cestu do letadla nebo na delší jízdu vlakem:
V Kabelce mám:
- krabičku s křupkami
- termosku s obědem
- 1x kapsičku
- banán, hroznové víno, jablko (mít ovoce navíc nikdy není na škodu, nejhůř si ho pak dám já)
- pečivo s pomazánkou
V Zavazadle mám:
- 1x kapsička na každý den
- 2x porce ovesných vloček
- Umělé mléko na noc a ráno
Jídlo na cestu mám tak vyřešené a hned po příletu nebo příjezdu zavítám do obchodu na nákup potravin.
Uff. Je toho hodně, ale snažila jsem se napsat úplně všechno. S jídlem to podle mě není zas taková věda. Chce to jen před odjezdem věnovat pár minut plánování, díky kterému se pak vyhnete krizovým situacím nebo na ně budete výborně připraveni.
Vaše Ell
